FANDOM


V Japonsku výraz pro až chorobné nadšence do jakéhokoli odvětví lidské činnosti. Přesto je nejvíce spojováno s fanoušky mangy a anime. Význam se blíží anglickým termínům fan, geek nebo nerd. Česky lze nejspíš nejblíže, i když dost nepřesně, přeložit jako fanoušek. Mimo Japonsko se tímto termínem titulují výhradně fanoušci mangy, anime a moderní japonské kultury obecně.

Původ slova Editovat

Slovo je odvozeno z japonského termínu pro cizí ("váš") dům nebo rodinu. Bývá ale také užíváno jako uctivé osobní zájmeno „vy“. Termín poprvé použil esejista Akio Nakamori v roce 1983 ve sloupku amatérského časopisu Manga burikko a popisoval v něm komunitu čtenářů komiksového porna. Obrázek, který zde vylíčil byl, ať co do vzhledu nebo jejich zájmů, značně nelichotivý.

Krátká historie japonských otaku Editovat

Základy fanouškovské kultury příbuzné fanouškův Star Treku na západě položili fanoušci anime seriálu "Vesmírná loď Jamato", který nabídl na svoji dobu mimořádně vrstevnatý děj, který ponoukal diváky k diskuzím a analýzám. Ve stejné době vznikali první časopisy pro diváky anime a objevila se scéna kolem amatérských manga fanzinů (dódžinši). Od roku 1975 pořádají fanoušci anime každoročně festival Komiketto, který roku 1989 navštívilo už přes sto tisíc lidí.

V roce 1989 celé Japonsko šokoval případ "otaku vraha" Cutumu Mijazakiho. Policie ho obvinila z vraždy a znásilnění čtyř holčiček od čtyř do sedmi let a následně u něj doma našli nekonečné špalíčky videokazet s animovanými seriály, do značné míry s pornografickým obsahem. A tak se z nenápadné komunity čtenářů komiksů a diváků anime stal na čas veřejný postrach. Svou roli v negativní image otaku mohlo hrát i prasknutí investiční bubliny, jež na začátku devadesátých let ukončilo japonský ekonomický zázrak. Přiživována byla psychologickými studiemi, které tvrdili, že se o japonská mládež stále více uzavírá do virtuálního světa.

V reakci na negativní obraz této komunity vznikl roku 1991 napůl hraný a napůl animovaný polo-fikční dokument "Otaku no video". Studio Gainax, které tento snímek vytvořilo, vzešlo z fanoušků mangy a anime. Hlavní hrdina filmu Otaku no video, mladý muž Kubo, je do značné míry alter ego šéfa Gainaxu Tošio Okady. Kubo ve snímku v klíčové chvíli vyřkne tato slova: "Všichni nás otaku jenom diskriminují, ale ať si! Já se stanu totálním otaku. Ne, nebudu jen otaku, stanu se králem všech otaku." Tošio si titul "král otaku" v devadesátých letech skutečně do značné mír uzmul sám pro sebe. Věnoval se veřejné propagaci otaku kultury a aby tento termín zbavil jeho negativní nálepky začal psát slovo otaku katakanou (japonskou abecedou nejčastěji užívanou zejména k přepisu slov přejatých z angličtiny).

Hrdé přihlášení se k otaku identitě, jež je podstatou celého snímku studia Gainax se stalo prologem pro emancipaci obrazu otaku v japonské společnosti. Za významný milník na této cestě je považován fenomén "Denša otoko" (Muž z vlaku). Kniha, vydaná roku 2005, a následně také manga, film či televizní seriál líčí příběj nesmělého otaku mladíka, který usiluje, ve finále úspěšně, o srdce Hermes, dívky z lepších kruhů. Legendární původ tohoto příběhu leží v zápiscích populárního fóra na diskuzním serveru 2-channel, kde roku 2004 uživatel skrytý pod přezdívkou Denša otoko požádal virtuální komunitu tohoto fóra o radu. Třebaže je Denšův příběh velmi pravděpodobně fiktivní, pomohl podstatnou měrou proměnit archetypální obraz otaku v japonské společnosti.

Důkazem, k jak výrazné proměně ve vnímání této komunity v japonské společnosti došlo, bylo, když se roku 2003 ministr Taró Asó veřejně přiznal ke své zálibě v manga příbězích nebo vyhlášení politiky Japan Cool. Japonští vládní představitelé si povšimli, že zatímco zbytek japonské ekonomiky se nachází v krizi, japonské pop-kulturní odvětví tomuto propadu nepodléhá. Produkty jako Helo Kitty, Pokémon nebo videohry Nintenda a Sony, šli na odbyt stále. Zároveň Mijazakahi filmy nebo obrazy Takaši Murakamiho sbírali umělecké ceny v zahraničí. A tak původně obávaná komunita načas získala pověst japonského společenského kulturního předvoje.[1]

Krátká historie českých otakuEditovat

Česká komunita otaku má zřejmě svůj počátek v lidech sdružujících se na xchatu a mailing listu. Fyzicky se přátelé z internetu začali scházet na pražské Lávce, kde se přidružili k pravidelným setkáním členů Mensy.První přehlídky a přednášky věnované anime se pořádali jako součást sci-fi conů jako byl Festival Fantazie v Chotěboři nebo pražský Pragocon. První generace fanoušků anime vzešla z větší části ze studentů informatiky, protože vztah k informačním technologiím byl nutnou podmínkou k přístupu japonským seriálům.[2]

Výrazné popularitě se kromě Mijazakiho filmů, těšili zejména sci-fi snímky jako "Akira" Kacuhira Otomo nebo "Ghost in The Shell" Mamoru Ošii. Klíčová pozice je v českém prostředí připisována seriálu "Neon Gensis Evangelion", jehož zanícenými propagátory byli zejména brněnští otaku.

Výraznou roli sehrál web manga.cz, který se stal nejspíše prvním českojazyčným médiem shromažďujícím informace o této oblasti. Dalším milníkem přispěli brněnští otaku, kteří roku 2004 uspořádali první Animefest. Ten byl nejprve jedinou a dodnes je největší akcí zaměřenou na recepci fenoménu mangy a anime. Ve složení jeho návštěvníků lze nejlépe sledovat další proměny anime komunity. Jak fandom vzrůstal a proměňoval se, získávaly v něm stále větší zastoupení dívky. Vedle žánrů, zaměřených na chlapce, tak získávaly na popularitě také šódžó, džosei a také jaoi. Na popularitě získávaly méně náročné seriály, zejména kultovní Naruto.

Odkazy: Editovat

Zdroje: Editovat

  1. Karel Veselý, Otaku. Děti konzumního ráje, v: Made in Japan. Eseje o japonské popkultuře,s.23-41.
  2. Antonín Tesař, Pravda je paměťový implantát z Japonska, v: Kmeny, str. 347.

Ad blocker interference detected!


Wikia is a free-to-use site that makes money from advertising. We have a modified experience for viewers using ad blockers

Wikia is not accessible if you’ve made further modifications. Remove the custom ad blocker rule(s) and the page will load as expected.

V síti Wikia

Náhodná Wiki