Fanfikce

Vennův diagram vyjadřující vztah mezi autorem fanfikce, kánonem, fanfikcí a čtenářem je přejat z článku Hyperreality and Spheres of Interpretation, Or Why Fanfiction Is SODEEP od Frog-kun

Fanfiction, jinak také fanfikce nebo jen FF, je vedle jiných druhů fanouškovských děl (jako fanart nebo fanvidea) jednou z kategorií fanouškovské transformativní tvorby. Fanfikce jsou produkty literární povahy, které mohou nabývat jak prozaické, tak básnické formy (Jenkins, 1992), a spadat do nejrůznějších žánrů (typické jsou angst, fluff, smut,crack nebo dělení na gen, het, slash a femslash). Jejich základní charakteristikou přitom je, že jsou odvozeny od nějakého již existujícího díla, což znamená, že se jedná o nekomerční tvorbu, která zpravidla (s ohledem na aktuální striktnost autorského zákona) neaspiruje na oficiální vydání a je šířena pouze prostřednictvím internetu, fanzinů, fanconů a dalších fanouškovských setkání.

Princip

Při psaní fanfikce používá fanoušek postavy, prostředí a náměty z původního díla a tvoří pomocí nich vlastní příběh. Nejedná se tedy o kopii původního díla, nýbrž o dílo vlastní, které více nebo méně navazuje na původní (knihu/film/seriál/počítačovou hru…), rozvíjí ho, transformuje nebo se pokouší o vysvětlení v kánonu (původním díle) nedořešených událostí a faktů. Na rozdíl od podobně motivovaného pastiše ovšem fanfikce nejsou vydávány na knižním trhu a jejich autoři nejsou za psaní honorováni.

„[…] pro mě smysl fanfikce spočívá v tom, že člověk napíše cosi pro své nejvlastnější potěšení, a pak to vydá v plen, aby zjistil, jestli tím udělá radost i někomu dalšímu.“ (Delphi, 22. 9. 2021)

Proč psát fanfikce, a ne originální tvorbu?

Psaní fanfikcí je často vnímáno jako méně hodnotné než tvorba vlastních příběhů, zruční autoři jsou někdy nabádáni, že mají na víc a ať se pustí do psaní originální tvorby. Psaní originálního díla ovšem postrádá základní přitažlivost fanfikčního tvoření: pohyb v milovaném fikčním světě/se zamilovanými fiktivními postavami:

„Já si osobně myslím, že spíš než faktor "jednoduchosti" a "přepřipravenosti" láká mnohé autory dobré i horší na fanfiction následující:

Láska ke kanonu nebo třeba jeho výseku (postavě, páru, epoše). […] Důležité je, že tu figuruje nějaký emocionální nebo afektivní prvek. Psát pak příběh, který oblíbenou postavu/postavy/epochu zahrnuje a rozvíjí, není nepodobný situaci, jako když jdeme na úplně obyčejnou procházku s člověkem, kterého tajně milujeme. Samotná přítomnost takové bytosti z toho činí kvalitativně odlišný zážitek.

Mnoho autorů tuhle hranici nikdy nepřekročí možná proto, že jejich vlastní nápady a vlastní postavy tuhle afektivní kvalitu postrádají. (Čímž nevylučuji, že se autor nakonec nemůže do své vlastní postavy zamilovat... ale je to minimálně trochu jiný proces.)“ (Danae, 20. 2. 2009)

Nezanedbatelným lákadlem je i podílení se na vytváření fanouškovské komunity, hraní si na fanfikčním hřišti, které psaní originálních příběhů nenabízí:

„Jen papouškuju mnohem chytřejší hlavy, které označily fandom a fanfiction za cosi jako hřiště, na kterém se setkává ke hře komunita řídící se určitými pravidly. Právě díky této komunitní hravé propojenosti je autorství ff mnohem intenzivnějším a mnohovrstevnatějším prožitkem než autorství originální tvorby. Čtenáři tu mohou fungovat nejen jako povzbuzující nebo korekční prvek, ale dokonce jako rovnocenní partneři, spoluhráči, inspirátoři - a potenciální spoluautoři.“ (Danae, 20. 2. 2009)

„Fan fiction pro spoustu lidí není jen cvičiště a nějaké hraní si na literaturu. Vnímají ji jako plnohodnotnou uměleckou formu, která do určité míry nahrazuje ústní literaturu (tedy vyprávění příběhů) a zároveň funguje podobně otevřeně jako třeba open source.“ (Julie, 14. 7. 2014)

Fanfikční tvorba navíc není svazovaná nutností psát tak, aby to nějakému nakladateli stálo za to vydat, není nutné se ohlížet na to, jak by měl příběh vypadat, aby měl komerční úspěch a konvenoval co nejširšímu publiku:

„A právě v tomhle je síla fanfikcí. Když milujete příběhy, ale něco v nich nenacházíte, napíšete je prostě sami, jinak a po svém. Ve svobodném prostoru bez pravidel [knižního trhu], pro ty, kteří chtějí číst právě to, co vy píšete. [...] Fanfikce jsou pro mě dodneška elixír, protilék a návrat k syrovému psaní, když je realita světa, překladatelského života a nakladatelského provozu příliš tíživá.“ (Jana Kunová, překladatelka díla Rainbow Rowellové a Malých žen, 30. 9. 2023)

Historie fanfikce

Prehistorie fanfikce a zrod pojmu kánon

Psaní děl navazujících či souvisejících s dílem jiným není žádným novým fenoménem. Už například Vergiliova Aeneida byla napsána jako pokračování Íliady. V českém prostředí se setkáváme kupříkladu s pokračováními dobrodružství dobrého vojáka Švejka, knižně vyšly také příběhy ze světa Karla Maye... ovšem tato díla nejsou označována za fanfikce, vžil se pro ně termín pastiš.

Významnou roli v prehistorii fanfikcí měly příběhy s postavou Sherlocka Holmesa sira Arthura Conana Doyla. Populární příběhy se dočkaly mnoha pokračování od dalších autorů a tak vznikla potřeba odlišit původní soubor povídek a románů psaných A. C. Doylem, a dalších románů a povídek, které byly sepsány jeho pokračovateli a následně knižně vydány. Proto vznikl pojem kánon (v angličtině canon) pro veškerý materiál související s originálním, tedy původním dílem, který je přijímán autory a fanoušky jako oficiální, zatímco další informace související s původním dílem jsou považovány za nekanonické, tzv. non-canon.

Pojem kánon se pak dále rozšířil na další, zvláště rozsáhlejší fandomy, kterými jsou kupříkladu Star Trek nebo Star Wars.

Zrod fanfikce

Sám pojem fanfiction se vyvinul původně jako označení pro amatérské sci-fi povídky vycházející ve fanzinech v rámci žánru sci-fi. Později se sci-fi fandom začal zaměřovat více na jednotlivé popkulturní fenomény, jako je seriál Star Trek, Doctor Who nebo filmová série Star Wars. Vznikaly také fanziny zaměřené čistě na tato díla. To byly počátky tzv. mediálního fandomu.

Pro celý vývoj fanouškovského hnutí byl určující zejména vývoj ve fandomu Star Trek, kde se poprvé objevily takové fenomény jako filk, fanvid, fanseriál nebo slash. První fanfikce ve smyslu, jak ten pojem užíváme dnes, byly napsány v šedesátých létech 20. století právě fanoušky amerického sci-fi seriálu Star Trek. Tyto povídky byly původně šířeny v tištěné podobě, často prostřednictvím fanzinů, a byly rozesílány poštou nebo se předávaly osobně z ruky do ruky.

Fanfikce v éře internetu

S příchodem a rozvojem internetu a jeho čím dál snadnější přístupnosti ovšem fanfikce začaly být sdíleny na mailinglistech a zveřejňovány na soukromých internetových stránkách nebo blozích (v České republice byla populární například blogová doména Blog.cz). Autoři tu samostatně nebo v malých kolektivech uveřejňovali či dosud uveřejňují svoje povídky.

Později byla ovšem založena také řada rozsáhlejších fanfikčních archivů. Nejznámější a nejrozsáhlejší, co se týče počtu povídek i množství fandomů, jsou archivy FanFiction.net (založený 1998) a Archive of Our Own (založený 2008). Kromě toho využívají fanfikční autoři také publikační platformy s prvky sociálních sítí, jako je Wattpad. Papírová podoba povídek citelně ustupuje do pozadí, ačkoli někteří fanoušci stále preferují uchovávat své oblíbené povídky i v tištěné formě. Z toho důvodu si někteří z nich vyrábějí například amatérské knižní svazky nebo sešity.

Jednou z dlouhodobě nejužívanějších předloh je Harry Potter od britské autorky Joanne Kathleen Rowlingové, ale neméně velké popularitě se těší také fandomy Twilight, MCU, Sherlock BBC a mno dalších

Za podmnožinu fanfikcí se považují také příběhy využívající reálné osobnosti, nikoliv fiktivní postavy – podrobněji viz heslo Real Person Fiction.

Historie fanfikce v České republice

Počátky české fanfikce lze hledat v příbězích, jako je již výše zmíněné pokračování příběhu o Dobrém vojáku Švejkovi Karla Vaňka, Klekí Petra bílý otec Apačů Jana Moravce nebo Poselství ze Stínadel Josefa Červinky. V devadesátých letech vyšla ve fanzinu Poutník povídka Caroly Biedermannové a Jana Pavlíka, kde se Conan setká s posádkou vesmírné lodi Enterprise. Dost možná jde v našem prostředí o první zaznamenanou fanfikční povídku v moderním slova smyslu.

K opravdovému rozmachu české fanfikce však došlo až s nástupem internetu. Podobný význam, jako hrál na západě seriál Star Trek, měla v České republice knižní série Harry Potter, což byl na přelomu tisíciletí zřejmě nejvýraznější popkulturní fenomén. O historii vývoje fanfikce v rámci tohoto fandomu se lze podrobněji dočíst v hesle Historie českého Harry Potter fandomu.

Zajímavostí je, že samotný termín "fanfikce" se v prvním desetiletí českého internetového fandomu prakticky nepoužíval. Fanfikcím se říkalo buď anglicky "Fan Fiction", jak je to vidět například v nejstarší verzi největšího českého HP archivu ph.netu, a nebo prostě "povídky", což se promítlo do názvů řady dobových archivů (např. Pottpovídky, Potterpovídky), terminologie na FFdeníku či pojmenování facebookové skupiny Harry Potter fanfiction povídky (stories), založené stejně jako FFdeník v roce 2009, kde se kombinují oba tehdejší nejběžnější výrazy. Pozvolná změna a přechod k užívání počeštěného termínu "fanfikce" se začala dít zhruba v polovině desátých let jednadvacátého století a v diskuzích lze dodnes starší členy fandomu poznat podle toho, že spíš mluví o povídkách než o fanfikcích.

V následujících letech se v českojazyčném prostředí vedle Harry Potter fandomu začaly rozvíjet další fandomy, například Sherlock (BBC) či Avengers, a čím dál hojněji se objevují fanouškovská díla i na specificky české a slovenské fandomy.

V roce 2018 vyšla pod názvem Fanfikce. Ženská literatura nového věku první česká teoretická práce o fanfikcích, jejíž autorkou Veronika Abbasová.

Kontroverznost

Vztah autorů předloh k fanfikcím

Tvůrci předloh, na které se píší fanfikce, mají k fanfikční fanouškovské tvorbě vztah rozmanitý tak, jako se různí i jejich chápání autorských práv a čím jsou omezována (v americkém prostředí, z něhož nejčastěji pocházejí autoři nesouhlasící se vznikem fanfikcí, je jejich existence obhajována jako tzv. fair use).

Zvláště profesionální spisovatelé a spisovatelky fanfikční tvorbu někdy vnímají jako kontroverzní, ba přímo nežádoucí, nebo přinejmenším nehodnotnou, naopak jiní její existenci považují za zcela pochopitelnou a přijatelnou:

"Fanfic chápu jako naprosto přirozenou součást literárního světa a jako krásné propojení autora se čtenáři. Je to logický způsob, jak začít s vlastním psaním: autor fanfikce si vypůjčí postavy, které si v nějaké knize zamiloval, vypůjčí si fikční svět, ve kterém mu bylo dobře, tím si ušetří práci, kterou jinak autoři mají s budováním prostředí a vztahů, a může si s hotovými postavami rovnou hrát a použít je podle svého. Taky je to způsob, jak napravit nějaký neblahý dějový zvrat nebo špatný konec, který čtenáře v originálním díle naštval, a dopřát postavám lepší osud nebo šťastnou lásku. [...] Vím, že k Myceliu fanfikce vznikají [...] Nijak mě to neuráží, s chutí si to přečtu [...] myslím, že autor ani nemá právo fanfikce zakazovat. Tím, že dopustil, aby kniha vyšla, se jeho svět a postavy staly součástí oceánu příběhů, ze kterého všichni čerpáme. Hranicí, za kterou by mi fanfikce začala vadit, je komerční využití, čili situace, kdy by se autor fanfikce rozhodl nějaké dílo s mými postavami a světem vydat pod svým jménem a inkasovat honorář." (Vilma Kadlečková, autorka sci-fi série Mycelium)

Mohou mít také pocit, že fanfikční spisovatelé svou tvorbou konkurují začínajícím nefanfikčním spisovatelům (fandomovou terminologií autorům originálek):

"Fanoušci tu byli vždycky a vždycky budou. Většina z nich nic víc než tyto povídky (a sloh) v životě nenapíše. Problém je, že v dnešní době mají obrovské volné působiště k publikaci, rozumějte internet. Místo, kde působí i mnohem ambicióznější literární tvůrci. Jejich povídky mnohdy nemají vyšší úroveň než ony fanfikční. Ale to je teď vedlejší. Každopádně mají daleko větší problém sehnat si čtenáře. I velmi podprůměrnou fanfikční povídku si mnohdy přečte více lidí, než mnohem kvalitnější originální tvorbu neznámého psavce. Proto naprosto nepokrytě fandím originálním tvůrcům. Protože to prostě mají těžší." (Tereza Matoušková, autorka fantasy série Podmoří)

Mezi světově proslulé autory, kterým existence fanfikcí lichotí a nemají s ní problém, patří například Neil Gaiman (Dobrá znamení), J. K. Rowlingová (Harry Potter), či Joss Whedon (Buffy, přemožitelka upírů), který rovnou prohlásil, že se snaží dělat seriály tak, aby na ně sám chtěl psát fanfikce. Naproti tomu Anne Rice (Upíří deníky), G. R. R. Martin (Písně ledu a ohně, známé spíše pod seriálovým názvem Hra o trůny) či Diana Gabaldon (Cizinka) fanfikce na svá díla nevidí rádi.

Některé fanfikční archivy přání autorů reflektují, jako například Fanfiction.net, který uvádí průběžně aktualizovaný seznam autorů zakázaných předloh. Naopak Archive of Our Own, založený Společností pro transformativní tvorbu (OTW), je otevřený veškeré fanouškovské tvorbě bez ohledu na to, jaký postoj k ní zaujímají tvůrci předlohy, a jedním z cílů OTW je právě hájení legálnosti fanfikcí.

Kontroverze uvnitř fandomu

Za kontroverzní, nežádoucí či nehodnotné však považují fanfikce, zpravidla fanfikce určitého druhu, i samotní fanoušci. Někteří se ztotožňují s postoji oficiálních autorů a autorek, kteří si tvorbu fanfikcí na svá díla nepřejí, další mají pocit, že je nevhodné psát eroticky laděné příběhy s postavami z knížek pro děti, anebo se domnívají, že by neměly vznikat fanfikce s kontroverzními prvky (typicky se jedná o slash, incest, Mary Sue) či prostě fanfikce nízké literární úrovně nebo s nesmyslnou zápletkou či vztahy, které se jim nezdají mít oporu v kánonu. Tento nesouhlas s určitým segmentem fanfikční tvorby je obvykle halen do roucha "dobře míněných rad" fanfikčním autorům, případně stesků na nízko nasazenou laťku čtenářského očekávání:

"Psaní fan-fiction má ovšem taky svá „temná zákoutí“ [jimiž jsou myšleny: slash, twincest, crossover, parodie a Mary Sue], kterým by se autoři měli ve svém vlastním zájmu vyhýbat, případně velmi specifické přístupy, kterými lze stvořit velmi originální dílo, ale je je zde jisté nebezpečí, že tvůrce sklouzne do klišé nebo úplné trapnosti."

"Povídka" z žánru fanfikce může zcela postrádat (nejen smysluplný) děj, může jít o prostý popis situace, pairing osob, které by se spolu za střízliva nepárkovaly a i po nějakých dvaceti pivech by se raději odebraly zvracet každý do svého rohu, tklivou meditačku a či prostě žvanění o daném světě bez hlavy a paty. I takové fanfikce existují a není jich právě málo. Ovšem jen málokdy se najde dostatečně tvrdý kritik, který by zpod postele vylovil světelné koště a milého literáta hnal svinským krokem."

Reflexe

Akademická reflexe

Od devadesátých let se ze strany akademické obce objevují snahy o zkoumání fenoménu fanfikce, potažmo celé fanouškovské kultury. Roku 1992 vyšly dvě přelomové práce, Textual Poachers od Henryho Jenkinse a Enterprising Women od Camille Bacon-Smithové. Další brzy následovaly. Postupně se také vyvinul obor fanouškovských studidích (fan studies) jako podobor kulturálních a mediálních studií, který se nejen fanfikcemi zabývá. V České republice se tomuto oboru věnují katedry zaměřené na mediální studia v Olomouci a v Brně. V Olomouci na to téma přednáší Iveta Jansová.

• Přehled českých akademických prací specificky věnovaných slashi a yaoi

Knihy vydané v angličtině

• JENKINS, Henry. Textual Poachers. Television fans and participatory culture. New York: Routledge, 1992.
• BACON-SMITH, Camille. Enterprising Women: Television Fandom and the Creation of Popular Myth. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1992.
• PENLEY, Constance. NASA/Trek: Popular Science and Sex in America. New York: Verso, 1997.
• HARRIS, Cheryl – ALISON, Alexander (eds.). Theorizing fandom: Fans, subculture and identity. Cresskill, NJ: Hampton Press, 1998.
• BACON–SMITH, Camille. Science Fiction Culture. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1999.
• PUGH, Sheenagh. The Democratic Genre. Wales: Seren, 2005.
• PUGH, Sheenagh. The Erotic Space. Wales: Seren, 2006.
• JENKINS, Henry. Convergence culture. New York: New York University Press, 2006.
• BUSSE, Kristina – HELLEKSON, Karen. Fan Fiction and Community in the Age of Internet: New Essays. North Carolina: McFarland, 2006.
• GRAY, Jonathan - HARRINGTON, C. Lee - SANDVOSS, Cornel. Fandom: Identities and Communities in a Mediated World. New York: New York University Press, 2007.
• COPPA, Francesca. The Fanfiction Reader: Folk Tales for the Digital Age. Michigen: University of Michigan Press, 2017.

Obálka první česky vydané knihy věnované fanouškovské tvorbě Fanfikce. Ženská literatura nového věku z pera Veroniky Abbasové. Autorem obálky je Medúsa.

Knihy vydané v češtině

• ABBASOVÁ, Veronika. Fanfikce. Ženská literatura nového věku. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2018.
• JENKINS, Henry. Pytláci textů: Televizní fanoušci a participativní kultura. Přeložil Josef ŠEBEK. Praha: Akropolis, 2019.

Články a studie vydané v češtině

• BARTOŠOVÁ, Monika: Slashová fikce jako příklad textuálního pytláctví a nomádství. In Foret, Martin – Jansová, Iveta (eds.): Populární kultura v kontextu nových médií a jejich užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019, s. 121–126.
• JANSOVÁ, Iveta: Fanoušci a studia fanouškovství. In Foret, Martin – Jansová, Iveta (eds.): Populární kultura v kontextu nových médií a jejich užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019, s. 45–55.
• JANSOVÁ, Iveta: Kanonicko-fanonická konverzace: femslash kontext. In Foret, Martin – Jansová, Iveta (eds.): Populární kultura v kontextu nových médií a jejich užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019, s. 127–134.
• KRČOVÁ, Radka: Česky psaná fan fiction na Archive of our own. In Foret, Martin – Jansová, Iveta (eds.): Populární kultura v kontextu nových médií a jejich užívání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2019, s. 113–119.
• ŠMÍDOVÁ, Tereza – FILIPOWICZ, Marcin: Česko-slovenské společenství na půdě současné fanouškovské literatury : případ fandomu Harry Potter. Slovenská literatúra 66, 2019, č. 3, s. 216–232.
• ŠMÍDOVÁ, Tereza – FILIPOWICZ, Marcin: Vybrané aspekty pornografické fanfiction jako projevu literární komunikace. Studia et Documenta Slavica 3, 2019, č. 3, s. [39]–49.
• ZAJÍČKOVÁ, Kateřina: Společenské podhoubí fanfikční kultury : fanfikce jako rezultát kolektivního úsilí. In Saicová Římalová, Lucie – Wiendl, Jan (eds.): Já – ty, my – oni : člověk jako bytost společenská = Ja – ty, my – oni : człowiek jako istota społeczna. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2022, s. 127–134.

České bakalářské a diplomové práce

• ABBASOVÁ, VERONIKA: Fanfikce a intertextualita [diplomová práce, obhájeno 2013]
• AUZKÁ, Vendula: Fanfikce – internetový fenomén literární tvorby [bakalářská práce, obhájeno 2016]
• GABRIELOVÁ, Andrea: Čeští autoři fanfiction: kvalitativní výzkum vybraných uživatelů platformy Wattpad [diplomová práce, obhájeno 2018]
• PROFANTOVÁ, Daniela: Fenomén fanfikce v historicko-sociologické perspektivě [diplomová práce, obhájeno 2019]

Reflexe fanfikce v českých médiích

• Mandragora a bedrníka mluví o slashi v pořadu Q (2009)
• Brygmi a Dangerous o slashi v Kulturamě (2011)
• belldandy o slashi v časopise A2 (2012)
• Danae a Dangerous na ČT Art (2014)
• "Napíšeme si to sami" – článek v páteční příloze Lidových novin z 1. 8. 2014, dostupný na webu SOS. Zdrojem informací pro článek byly Dangerous, Julie a Danae. Jako ukázky byla vybrána drabblata Lady Lestrade, Lyty a kus FF na Máj od Dangerous. (2014)
• číslo časopisu A2 věnované fanfikci (2015)
• Lanevřin otevřený dopis Radiu Wave (2017)
• Alice, TruTru a belldandy na Radiu Wave v pořadu On Air (2017)
• Kat na ČR2 v pořadu Dobrá vůle (2018)
• Lanevra, belldandy a Veronika Abbasová v ArtCafé (2018)
• "Je Harry Potter gay? Karanténa vyzývá k ponoření do alternativního světa fanfikce" - článek Marie Heřmanové o fanfikci v časopise Heroine (2020)
• "Když se Gandalf provdá za Víta Rakušana: Fanfiction aneb Literatura od fanoušků pro fanoušky" - článek v rubrice Fenomén časopisu Reflex, v němž je zmíněna Veronika Abbasová, hnutí Obrození 2.0 a také existence českého RPS shipu bartošan (2021)

Odkazy

Největší multifandomové fanfikční archivy

• Archive of Our Own
  • fanfikce v češtině (seřazeny od nejnovějších)
  • fanfikce ve slovenštině (seřazeny od nejnovějších)
• FanFiction.net

České zdroje

• Společnost pro osvětu spisovatelů (+ jejich fanfikční archív) - rady začínajícím autorům a spousta pravidelných tvůrčích projektů
• FF deník - veřejně přístupný čtenářský deník fanoušků fanfikcí
• různé české fanfikční rozcestníky
• téma fanfikce v České literární bibliografii (obsahuje především záznamy o akademických a popularizačních, nikoli primárních textech)